Jdi na obsah Jdi na menu
 


Valašské Meziříčí - Kopřivnice

24. 3. 2016

Zájezd do Valašského Meziříčí a Kopřivnice – dne 24.3.2016

Bus ke Slávii přijel včas a dnes za volantem seděla paní Marie. Pro nás to byla první zkušenost na zájezdech. Vždy se jednalo o řidiče – muže. Cesta ubíhala, ale klima trošku zlobila (foukal studený vzduch se shora) i když dole se snažilo topení hřát. Ve Val-Mezu jsme se prokličkovali uličkami a v blízkosti gobelínky jsme vystoupili. Přijeli jsme včas a k prohlídce jsme se rozdělili na dvě skupinky. Ta první šla na prohlídku gobelínové manufaktury a druhá skupinka zasedla v přilehlé kavárničce. Nás zaujala prohlídka, kterou nás provedla zdejší pracovnice. Vše nám vysvětlila, ukázala a my měli možnost na vše nahlédnout a fotit. V celém prostoru visely na zdech gobelíny a koberce. Viděli jsme již opravené věci, které se připravovaly k expedici. Taky jsme nahlédli jak ženy opravovaly gobelín vyšíváním. Je to velmi složitá, jemná práce. Je nutná velká trpělivost, dobrý zrak a bolí záda. Prohlídka končila v kavárně a tak došlo na střídání s druhou skupinou. My jsme mezi tím ochutnali zelené pivo – byl přece zelený čtvrtek. Někteří kávičku a když i druhá skupina měla za sebou prohlídku, opustili jsme kavárničku. Před budovou jsme se rozešli dle svých záměrů na prohlídku Val-Mezu. Naše skupinka navštívila íčko,kde jsme získali mapky města a vydali se přes zámek Žerotínů k řece a dál až k zámku Kinských. Nejprve jsme si prošli zámeckou zahradu, navštívili Jurkovičův altán. Tady jsme si neopomenuli dát krapet etanolu a navštívili jsme zámek. V zámecké kavárně jsme si odpočinuli abychom se následně vraceli do centra města. Prohlédli jsme si náměstí s hezky upravenými domy. Posilnili se i občerstvili v restauraci a spěchali na seřadiště k busu. Bus nás trošku překvapil, přistaven byl jinde, ale až na „keškaře“ Jirku nastoupili všichni. Chvíli jsme museli počkat až po vzájemné komunikaci s Bobem a GPS Jirky se objevil. To víte,že jsme se trošku bavili na Jirkův účet, ale vzal to s humorem. Mimochodem 2 kešky zde našel. A tak naše jízda mohla pokračovat do Kopřivnice. Tady jsme zaparkovali nedaleko centra. Po vystoupení to budilo dojem, že senioři přijeli do vedle stojící herny. Dělal jsem si legraci, že jdeme „prohrát těch 40 Kč“, co nám přidali k důchodu. Následně jsme opět navštívili íčko a dle mapek se vydali k cíli zájmů. Malá skupinka si zašla až na Fojtství, kde je muzeum kočárů. Prohlédli jsme si interiér muzea, kde byly modely kočárů a pak ty skutečné byly vystaveny v přilehlé stodole. V podstatě zde byla zahájena výroba kočárů Ignácem Šustalou a postupně vznikl závod motorových kočárů (nebo již aut), a tak vzniklo první auto „President“. To byl vlastně začátek výroby aut později pojmenovaných „Tatra“.

Pomalu jsme se vraceli do centra Kopřivnice a tady jsme navštívili velikonoční jarmark. Času jsme měli dost, a tak jsme se vydali hledat Kopřivnický pivovar. Po zhruba 2 km jsme na něj narazili a vstoupili dovnitř. Ochutnali co zde vaří a vydali se zpět k busu. Odjezd byl stanoven na 17 hodinu. Tentokrát dorazili všichni a včas. Taková „perlička“ Jirka už seděl v busu a my mysleli, že raději nikam nešel, ale opak byl pravdou. Našel další 2 kešky. Po nastoupení jsme se vydali zpět do Havířova. Kdo chodil s námi ušel něco málo přes 8 km za celý den. Co dělali ostatní účastnící zájezdu vím jen z vyprávění. Věřím,že se taky podělí písemnou formou s námi. Cesta byla bez problému, a tak zbývá jen poděkovat organizátorům celé akce. Zejména Jarce a Vaškovi, ale i dalším, kteří pro nás připravují i další akce.

Zapsal Jarda

P.S. fotografie si můžete prohlednout na rajčeti:www.ajdu.rajce.net www.pisatelka.rajce.net www.marhlu.rajce.net a www.riguna.rajce.net

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář